Žíhání normalizační se zpravidla provádí u některých ocelí (uhlíkových a nízkolegovaných) po kování, kdy lze předpokládat různorodost struktury zejména u výkovků složitějších tvarů vlivem různého stupně prokování nebo vlivem různé rychlosti ochlazování jednotlivých míst od povrchu ke středu výkovku. Předměty se při normalizačním žíhání ohřívají na teplotu přeměny Ac3 nebo Ac1,2 a po jejím dosažení v celém průřezu se ochlazují na vzduchu. Získá se struktura s rovnoměrně rozloženými karbidy, jemnozrnná a homogenní.
Související stránky:
O firmě